TIJAMaďarský ohař krátkosrstý

Ohařky.tk | Kontakt | SEILA

Giza Gátova Alej “TIJA“

Tija je náš společný vysněný sen. Vždy jsme si přáli ještě jednu fenku a pořídit tak Seilince mladší sestřičku. Bohužel osud tomu tak nechtěl a malou Tiju jsme si přivezli především proto, že jsme chtěli zahnat smutek po naší milované Seile. Svou roli splnila na 100% a stala se nedílnou a milovanou součástí naší smečky.

Tijuška se narodila v chovateslké stanici Gátova alej v Holešově u Olomouce mamince jménem Clea Večeradiny a tatínkovi Frigovi z Pufiho parku. Celkem jsme měli na výběr ze 7 štěňat a jelikož jsme byli rozhodnuti pro fenku výběr se zúžil na 3 neuvěřitelně podobná zrzata. Fráze “upoutala mne na první pohled“ je sice ohraná, ale v našem případě naprosto výstižná. Když jsme přijeli uvítal nás chovatel MVDr. Jaromír Hoferek a uvedl nás do zahrady, odkud se z kotce ozývaly neuvěřitelné zvuky. Jako první se naše pozornost zaměřila na drobnější štěně, které se ovšem vší silou dralo dopředu. Šlapalo všem ostatním po hlavách, jen aby se dostalo k mé ruce. Po té došlo k vypuštění dravé zvěře. Štěňata se rozutekla po zahradě a jen tahle malá potvora vyrazila z kotce nejkratší cestou ke mně a zakousla se mi rovnou do boty. Jakmile jsem zjistila, že to malé zrzavé co mi visí na noze je fenečka, byl pro mne výběr hotov. Luky souhlasil. Stejně jsme si ještě chvilku pohráli se všemi zrzouny a pak si jen naložili prcka do auta a vyrazili na 400 km dlouhou zpáteční cestu. Nad naše očekávání cesta proběhla naprosto bez komplikací a Tijuša ji skoro celou prospala. Doma si hned oblíbila Seilinky křeslo ačkoliv jsme jí museli na zem umístit matraci, aby na něj sama vylezla (trvalo 3 týdny, než vyskočila sama).

Tija má velice milou a přáteskou povahu. Je chytrá a učenlivá. Moc ráda se učí novým věcem a ještě raději za ně dostává pamlsky. Je nebojácná a do všeho se vrhá po hlavě. Je to ale taky pěkný nerváček. Jen se jí něco nelíbí, umí to dát pěkně najevo. Její povaha je lehce výraznější než na jakou jsme byli zvyklí u Seilinky ale postupně se zžíváme a snažíme se všichni najít ten přesný rytmus soužití. Musím podotknout, že se daří.

Naše vižlice miluje vodu. Chvilkama si ani nejsme jistí, zda nám neprodali vydru. Jakmile vlezem do vody hned letí za námi a už mezi 3 – 4 měsícem uplavala pěknou dálku. Taky se moc ráda uči blbovinám a od toho tu máme kamarádku setřice Jessie, kterou pro změnu všechny tyhle kravinky naučila Seila. Jessince jsou 2 roky a s Tijou má úctihodnou trpělivost.

S Tijuškou máme spousty plánu a díky jejímu průkazu původu se je budeme moci pokusit splnit. Již v ranném dětství jsem ji vzala na agility, kde se jí moc líbilo a jednou z ní bude určitě super agiliťák. Chystáme se také na coursing a ten si vyzkoušíme letos v létě na campu. V červenci se pojedeme poprvé podívat na výstavu a částečně jsme už začali s loveckým výcvikem. Je škoda nezkusit využít její potenciál, který jak doufám zdědila po velice úspěšných rodičích.



Jsme moc rádi, že si mezi nás přišla zrzečko naše.
Úvodem | Novinky | Něco o mně | Rodokmen | O rase | Fotogalerie | Moji kamarádi | Nechte mi vzkaz | Psí prosba | Nahoru